Supermarine Spitfire

 

Supermarine Spitfire
 

Plivač ohně, to je překlad názvu tohoto úžasného letadla. Jedno z nejhezčích a nejužitečnějších letadel druhé světové války. Zúčastnil se snad všech bitev na západní frontě od Dunkerque v roce 1940 až po Bitvu o Německo, kde doprovázelo hromadné svazy jak amerických, tak anglických bombardovacích letadel. Zúčastnilo se také bitev na Středním východě, kde dopomáhalo britským vojskům 8. armády a dokonce se úplatnilo i při bojích v Tichém oceánu. Naši letci na něm také létali. Pro mnohé to bylo to nejúžasnější letadlo ve kterém seděli a velice ho chválili. Spitfire se stal legendou, která dodnes uchvacuje všechny nadšence letectví.
Spitfire byl jednomístný stíhací letoun s rozpětím křídel 11, 23 metru, dlouhý 9,43 metru a vysoký byl bezmála 4 metry. Hmotnost prázdného letadla byla 2630 kg a mohl nést bomby o hmotnosti 339 kg. Stroj byl vždy poháněn motorem značky Rolls-Royce. Výzbroj tvořili čtyři kulomety ráže 7,7 mm a dva kanóny ráže 20 mm. Výroba jednoho stroje stála 15 000 liber.
Za zrozením tohoto letadla stál Reginald J. Mitchell a počátky historie sahají do roku 1931. Toto letadlo ihned dosáhlo v rychlostních soutěžích mnoha úspěchů a pomocí této „jiskry“ se začínal pomalu dostávat do podvědomí. Před druhou světovou válkou bylo vyrobeno několik verzí na objednávku ministerstva letectva, v tomto období dostává stroj jméno Spitfire. Jméno se vůbec nelíbilo R. J. Mitchellovi. Ten se však slávy, kterou dosáhl Spitfire v bojích druhé světové války, nedožil, jelikož zemřel krátce před zahájením tohoto konfliktu.
Spitfire se stal díky značné propagandě asi nejznámějším letadlem druhé světové války. Své kvality potvrozoval již u Dunkerque v roce 1940, kde napomáhal britskému expedičnímu sboru při evakuaci obklíčených vojsk. Největší slávu si získal v Bitvě o Británii, kde spolu se stíhačkou Hawker Harricane čelil svazům německých bombardovacích letadel a jejich stíhacím doprovodům. I když bojovali proti převaze, vždy se chrabře chopili svého úkolu. I na Středním východě si toto letadlo vedlo velice dobře, zde byl jeho úkolem krýt spojenecký postup. Byli připraveni i při operaci Overlord, kde měli za úkol nepropustit ani jedno jediné německé letadlo nad oblasti pláží a samozřejmě krýt i plavidla na vodní hladině. Bohužel neměli tak veliký dolet a protoje později nahradili americké stroje P-47 Thunderbolt a P-51 Mustang. V oblasti Tichého oceánu sloužil Spitfire jako průzkumný letoun a zanedlouho poté byl nasezen v Barmě.
I po válce Spitfire našel své úplatnění v mnoha koutech světa od Kanady přes Československo až do Austrálie. Stroj byl nasazen i v izraelské válce za nezávislost.
Jedním z našich nejúspěšnějších pilotů tohoto letadla byl Otto Smik. Na tomto stroji dosáhl 11 sestřelů nepřátelských letadel. Dalším naším významným letcem byl Václav Jícha, který zalétaval stroje Spitfire. Je označován za jednoho z nejlepších „žokejů“ těchto strojů, jelikož jich za svůj život zalétnul přes pět tisíc. Oba jmenovaní válku nepřežili, přesto zůstávají zapsáni v historii jako jedni z nejlepších.
Z hrdinů našeho kraje na něm létal například František Fanta, František Truhlář nebo Otto Pavlů. Každý z těchto pilotů v něm našel smrt. František Fanta, který se srazil s Janem Laškou se pokusil vyskočit padákem. Bohužel v celém tom zmatku si místo otevření padáku, otevřel sponu držící padákový postroj...
František Truhlář válku přežil, přestože si prošel peklem v kabině stroje Spitfire. Když letěl z jedné akce Spitfire začal hořet. František přežil tato muka s velkými popáleninami. Ale létání pro něj bylo více než jen obyčejnou prací bylo pro něj potěšením a nechtěl se ho vzdát. Po válce v roce 1946 letěl jednou nad svou rodnou Lomnici nad Popelkou, což se mu stalo osudným. S letadlem se vyboural přímo do obydlené čtvrti...
Poslední jmenovaný Otto Pavlů útočil na lodní konvoj a jeho Spitfire dostal přímou ránu do kabiny a Otto byl na místě pravděpodobně mrtvý. Jeho stroj se zřítil do hlubin Lamanšského kanálu...
Čest památce stroje Spitfire a ještě větší čest mužům, kteří v něm našli smrt!

M. V. 

Kontakt

csol-liberec

csol.liberec@email.cz

Jednota ČsOL - Liberec Stanislav Hnělička Předseda Liberec Frimlova 334/1 , 460 05 Liberec 5

mob. 721469912

Vyhledávání

© 2010 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode